Hope You Had a Wonderful Christmas

Slowly but surely, this year´s Christmas are history. Here in the Czech republic for example, the 24th will be remembered as the day with the most sent sms messages in the history of our country--almost 60 mil. pieces in total--which makes it cca 6 messages per every single Czech, no matter how old he or she is. Well, as you can observe, we´re indeed no more a developing country. In fact, we´ve become the mobile messaging tiger! What do cultural stereotypes say about this? Foreigners with czech girlfriends or boyfriends, be prepared for everything. One day, your czech partner could propose to you his/her own way - witn an sms :)

Dear friends and colleagues, I hope you spent your Christmas as best as you could, no matter where, no matter with whom.

One hour ago, I got an email from one friend of mine living in Vancouver. This guy has influenced me a lot. In his email, there was one sentence which I found quite...publishable if you like: "this is the time of year where I sit back and evaluate how things went last year, and where I want to go for next year." What do you think? You know I really liked what that guy wrote to me, since it actually made me think that way too...

Rath a Zvěřina by to mohli dát dohromady

Zase poruším své vlastní pravidlo (od čeho už ta pravidla jsou..) a nedá mi to než vyslovit jedno vážné podezření k panu ministru (abych byl korektní) taky "doktoru" Davidu Rathovi, novém českém rekordmanovi v počtu podání žalob na svou osobu během doby co se stal ministrem zdravotnictví. Jestli pan ministr v něčem vyniká, pak je to právě tato "disciplína." Ach málem bych zapomněl ještě na jedno - pan ministr je prvním českým ministrem, kt. se otevřeně hlásí k mnohoženství. Ale to už je jiná kapitola.
Zpátky k Petru Zvěřinovi. Dal jsem si jej do souvislosti s panem ministrem proto, že, jak se mohl národ na ministrově poslední tiskovce po jeho zvolení Pražským lídrem ČSSD, rozhodně "taky voe nepřijel do Prahy na babetě voe." Svého hlavní soupeře v tomto nadcházejícím klání, předsedu ODS Topolánka předem ocejchoval jako "valacha" odkudsi z prd... republiky (Topolánek pochází z Valašska) a podle jeho názoru určitě vyhraje, padž "mí Pražané mi určitě rozumnějí a nebudou volit cizáka, kterého s Prahou spojuje jen to, že si tady koupil byt." Trochu panu ministrovi uniklo, že samotný vůdce ČSSD Paroubek kandiduje v Ústí ačkoliv pochází z Olomóca (což je podle mě na mapě ještě dál a navíc - nemá tam ani ten byt). Aha?!
Zmíněná ekvilibristika pana ministra nese jasný rukopis baviče národa (v negativní smyslu slova) Petra Zvěřiny, který jako první tento těžký, vážný, tzv. "babetový argument" použil jako první a snad na něj vlastní i práva. Zatím jsme se nedozvěděli, kde to pan ministr vlastně bydlí, jestli taky přímo na Václaváku nebo někde jinde. Nedivil bych se, kdyby to ti dva spolu táhli nějak dohromady, leccos spolu mají společného, hlavně přesvědčení, že civilizace končí na pátém kilometru D1 směrem na Brno (a to jsem optimista). Petr Zvěřina by mohl být skvělým ministrovým mluvčím např. Nebo rovnou asistentem, koneckonců "Zvěřina" zní tak trochu jako veterinář :)

Řekl bych, že mu snad i to jeho mnohoženství leze na mozek. Ono totiž všeho moc škodí. A o Rathovi by se to dalo říct dvojnásob. Premiér Paroubek, který si díky Rathovi našel svého předvolebního kašpárka a zlého muže sice zmocnil pana doktora k ministrování, otázkou ovšem zůstává, zda jej tím také neprozřetelně nezmocnil k tomu, aby s ČSSD prohrál jarní volby. Hulvátsví snad bude špatný volební program - i v u nás v Česku. Snad.

Managers, Lead! Or Otherwise Go To Hell.

For the next article, I had been about to hit a completely different topic. But having spent some incredible time with my incredible girlfriend in my favorite city of Zlin, I was on my way back to Mlada Boleslav, driving my car, listening to my self-motivation stuff by Jim Collins on differences between mediocre and truly great companies. I had listened to it many times thus far, yet everytime I put it in the cd player I sort of stumble upon something new, something more relevant to what is going on around me. This time, it was Jim´s take on the leadership capabilities of today´s managers. I played this part several times, and always it stroke me how simple his key remmark was: in case you feel you are the right person on the bus, your contribution to the company is merely voluntary. You know what to do, what your goals are, what should be done and why. You don´t need others to motivate you simply because you be able to motivate yourself accordingly to your own personal values, attitude and qualities. In that case, my gosh, do we actually need a manager who is doing nothin´but "exercising his or hers power"? Ehmmmmm, I DON´T THINK SO. In fact, right now, we are living in a completely new world that is called "the power of choice/the world of many options". Indeed, if you are sitting in the right seat, but on the wrong bus, there is no reason whatsoever why you couldn´t say "enough for me, I´m changing the bus", right? So it that case, as I´ve mentioned above, our contribution to a particular company is merely voluntary. And those right people in the right seats are all volunteers, for at any time they can stand up and go somewhere else. Now WHO is THE GUY who should hold the right people on the bus? Bingo: the manager. And bingo again: is the "power exercising-type-of-manager" the right manager to do the job? NO, it´s not! It´s the leadership type-of -manager. Allright I hear you--how to hell should I judge on what type of manager is my boss like..? A simple solution for that--try the easiest way by asking yourself an easy question: your boss/manager lost his/hers exercising power, would rise a hand for him/her becoming a leader again? Would you like to follow the guy anyway? There you go.
To be fair and realistic, you probably cannot change your own bosses every month. It pretty much depends on how big the company actually is, how the company´s culture works, or just how and if there is any feedback from the people upwards. What you can do at least is adressing your boss by asking the right questions, demanding clear rules, competencies, criteria for success etc. The more you will get your project under your control, the more indispensable you become. Responsibility is the key word. Don´t be scared of it.

Jednoduše jednodušší jednoduchost

Vzpomínám si, a není to zas tak dávno, jak to všechno u nás začlo slovíčkem "nový". Bodejť ne, co jsme taky mohli čekat když byla "nová" reklama sama o sobě. Tedy alespoň ve formě pravidelných reklamních breaků, umísťovaných tak rafinovaně do míst uprostřed těch nejnapínavějších filmových honiček, duchaplných dialogů a milostných scén. Taky si vzpomínám jak po "nový" přišlo "svěží". To už byla skutečná maturita české reklamy. Svěží bylo všechno. Od svěžích myšlenek po svěží pocity. V reklamě bylo tolik svěžesti, že i čeští důchodci se rozhodli chodit později do důchodu.

Letošním frontmanem reklamně-slovních příkrasů zdá se být jednoznačně "jednoduchost", a to ve všech možných podobách, tvarech, komunikačních kanálech. Kopyrajtři se opět spojili s markeťáky aby nám všem usnadnili život alespoň virtuálně. Venku je to dneska "pěknej fičák vole". Supersized porce každodenní realityshow v telce, supersized porce u meka, supersized pracovní povinnosti. Nezapomínejme na premiéra Paroubka, ten je taky pořádně supersized. Jsou ho plná média - většinou doslova - a většinou bohužel. Samo, že si tak trochu střílím gól do vlastní branky - svým způsobem patří Škodovka se svým claimem Simply Clever k pionýrům jednoduše chytrých řešení. Ovšem pozor, my narozdíl od ostatních brandů dodržujeme reklamní pravidlo č. 1: když už plkat, tak alespoň konzistentně. Simply Clever je strategická záležitost, která nepadá s tím, jak se ráno kopyrajtr nebo markeťák vyspí. Kvalita spaní asi nic moc, a tak tu máme "jednoduše jednodušší" kdoví co, "jednoduše volejte levněji" kdoví kam, "jednoduše k dobrému výsledku" kdoví jak, "jednoduše Fiat" kdoví proč (ta firma pořád existuje?) a další a další adepti, kterých zde ještě určitě pár přibude.

Your Boss Is Not A God

And the sooner you recognize it, the better. Look, there´s many bosses in your life. It all started in the kinderkarten. Do you remember what always happening after the launch break? Yeah... Man, I didn´t want to go to sleep only because someone had ordered me to do so. I wanted to do something completely else instead--chatting with other kids, going out for a walk, or juse hanging around the playground. Anyway I swear it was nothing compared to the lunch itself! I don´t know how you guys felt when you were sitting on a small chair behind a small table, eating all this particularly "tasty" dill sauce or boiled tasteless carrot with boiled tasteless potatoes, not being allowed to stand up and walk away until you finished that god damn dish. I felt horrible and helpless, but it tought me a lesson I will never forget: you can´t eat more if you´re not that hungry, even if somebody commands you to do so. Thats right. USE YOUR BRAIN INSTEAD, and use extensively, that means BOTH PARTS OF IT. Be wise. Be realistic. And above all--try to predict. You don´t need a university to figure out what´s happening. Yet, one of the biggest paradoxes in life says you need more than a university to handle things appropriately--simply to react to what´s happening. All the bosses in our lives--from the teachers in kindergarten, our parents, partners, to superior co-workers that sometimes call themselves managers--are no Gods, albeit some of them may be great managers and even phenomenal leaders. If your boss at work sucks, you have to roll with it and behave accordingly to your personal values and character. He or she is definitely NOT the most important person in the company. Guess what--your internal and external customer IS. In fact, those people (internal and external customers) are Gods (well, very little ones, but still...). Therefore, if you are responsible for a project, the first think you should do is to keep in mind the goal of that project. If your boss is not giving you a hand, it is a best opportunity for you to navigate through the process by yourself. Remember that in the end, you are paid for the results, not for managing your own boss. He or she may not be there forever.

Černý Petr se nezdá býti uncool aneb Jak se žije ve Škodovce

Rozmáhá se u nás nešvár, zvaný těhotenství. Na nedávné mítingu s bossem to došlo až tak daleko, že všem (zejména ženám) pohrozil Černým Petrem. Bude jen jeden a bude sloužit celému oddělení Markomu. Pěkně z ruky do ruky. A vždy jen jeden ročně a běda jestli ne, holoto nezodpovědná. Zkrátka 1 očekávané dítě za rok je max. Někdo vznesl dotaz, jestli není ta nízká dosavadní morálka dána tím, že máme málo práce a tak zbývá hodně času na nepravosti doma. Byl zavražděn pohledy ostatních. Jeden německý kolega si hned přisadil, že prý rovnou dávat na Vánoce v rámci nefinančních odměn balíčky kondomů, že je to dost simply clever. Hodně muziky za málo peněz. Čili porada nám rychle uběhla. Což se nedá říct o dnešním dni, který jsem já sám strávil mazlením se s pěkně hutnou prezentací Marketingrahmenplan 2006. Že prý jsem "The Guy", tak proto. Jakože jsem nejlepší na Powerpoint...což je koneckonců pravda. Teda, ne, že bych se tím chtěl nějak chlubit.......to je prostě fakt. Schválně jsem si na to vzal do práce namísto standardního outluku "kravaťák" džíny a tričko. Jestli to fabriku uprostřed Arbeitswoche položí, jestli se systém zastaví či zhroutí, a ono se vůbec nic nestalo.

Není tohle vlastně můj první feedback ze Škodovky od té doby, co mě draftovali? Hrůza, jak jsem to mohl vydržet. Tuhle jsem četl příspěvek na blogu mého kamaráda, vystupujícího pod iniciály VB (jistě jde o nějakou recesi) ..nastoupil tam, odkud jsem já před pár měsíci vystoupil...A tento VB se potřeboval "vykecat" už po pár dnech. Laďo, spolu to postavíme do latě. Ty z jedné strany, já z druhé. Bude to dřina, ale stojí to za to. Hleďme vstříc světlým zítřkům české marketingové branže! Hleďmě jim vstříc natruc všem kreativním asistentkám pánů ředitelů a uklizeček, které člověka nenechají ani se pořádně do osmi vyspat nechápajíc, jak se člověk psychicky a fyzicky cítí po celodenním peklu na zemi zvaném agenturní status v agentuře. Nezvítězí! Neprojdou!

Na závěr jako obvykle jedno životní ponaučení. Nechte toho, už je mi šestadvacet. Viděl bych to asi takhle: všechny ty, jak jsem jim jakože říká "hard skills" jsou většinou na houby nemá-li člověk v sobě optimální "optiminerálový" mix ve formě sociálních dovedností, což se opět někdy trochu zkráceně a zjednodušeně označuje jako EQ. Pracujte na tom. Čtěte, poznávejte lidi, naučte se poslouchat a nebojte se říct "já nevím". Nevědět není hřích, není to špatné. Horší je říct "vím," a přitom nevíte. A úplně nejhorší je říct "já nevím" a pak to za týden zopakovat-to už není normální. "Nevím, ale určitě na to přijdu/zjistím" je to, co je důležité se pro život i práci naučit a samozřejmě se podle toho zařídit.

Mějte se vysoce produktivně :) Next time it´s gonna be about our personal Sweet Spots. Sounds enticingly, doesn´t it?

Benzina se opravdu snaží. Opravdu stupidní kampaň je výsledkem.

Už dlouho mě něco tak nepobavilo, jako dvě poslední nadlinkové kampaně s nálepkou "státní", či státem placené abych byl přesný: kampaň značky klasA a kampaň Benziny. O klasA toho vím víc, než je zdrávo, padž jsem na této kampani asi měsíc pracoval v jedné nejmenované agentuře. Pamatuji si docela přesně, co mi ulítlo z úst po prvním seznámení se s již nalajnovanou kreativou. "Ach můj bože.." Ale o tom snad jindy. Veselých příběhů ze života není nikdy dost. Dneska to bude o nové kampani Benziny, což je jak jistě víte značka čerpacích stanic. Značka v uvozovkách. Je to takové to červené, no, vlastně někdy taky žluté, no a taky bílé, jak to má pokaždé jiné logo ještě z dob totáče, obsluha se od těch dob taky moc nezměnila, nemluvě o záchodcích. Prostě typický český superbrand ve stylu "jsme skvělí, protože mámy ty pumpy v každé prdeli".
K věci. Zpráva z ihned.cz z 22. 3.: Benzina minulý týden odstartovala imageovou kampaň. Cílem je představit novou náplň této tradiční značky. Kampaň ve formě TV spotů, sponzoringu časomíry, rozhlasových spotů, venkovní reklamy a tiskové inzerce stojí na třech pilířích: upozornit na českou značku s 47letou tradicí a její kvalitní servis, udržet znalost značky a dostat ji do povědomí jako poskytovatele kvalitních pohonných hmot a posunout image směrem k moderní čerpací stanici.
Jak říká můj oblíbený klasik: "Záměr jistě dobrý. Výsledky nebyly dobré." Výsledek, tedy především TV spot, je hodně daleko od toho, abych jej mohl označit alespoň za dostačující. Podle mě je to stupidní spot, vypovídající leccos o úrovni české reklamy a "kvalitě" reklamních plánovačů. Kýčovitý patos: staří chlapi v červených dresech hrají fotbal--záběr české luhy a háje--záběr na červenou čerpací stanici--projíždějící historické (červené) vozidlo--voice over něco v tom smyslu, že "tradice.. třistapadesát let..prověřená kvalitka..spojujeme se s budoucností.." Tyjo, palba jako blázen, to už si říkám, že lepší jsou ty billboardy na plynové kotle u cest. Celkový dojem = reklama z první poloviny šílených 90. let (minulého století). Bravo agentuře Dorland! Ze své ztráty Dobré vody před pěti lety ("...denně doma") se do dneška pánové a dámy nevzpamatovali. Plánovaní nula. Myšlenka nula. Kreativita nula. Člověk, který vybral v tendru tuhle agenturu musel mít hodně slabý den. Štve mě, že zhůvěřilosti jako je tento vznikají za moje peníze.