Pomalu si zvykám na to, že každý další březen v mém životě budu na roztrhání. Letos tomu (zatím) není jinak. Zatímco před rokem jsem stresoval kolem premiéry Roomsteru na autosalonu v Ženevě, schvalování rozpočtů na produkci TV, printů a kampaně vůbec, letos si od zač. roku hraju zejména s Roomster Scoutem a tak trochu s novou Škodou Praktik. Zatímco v prvním případě jde o „challenge“ vskutku prvotřídní (ve zkratce půjde o to, „prodat“ lidem normálního roomstera s okolo nalepenými plasty lidem, kteří chtějí být tak trochu „different“). V druhém případě půjde o návrat na segment lehkých užitkových vozů ve velkém stylu.
Přidávám několik highlights z uplynulých březnových dní:
- při cestě na letiště taxíkem nikdy nepokoušejte svůj osud rezervací taxíku u firmy Prague Airport Transfers. Ráno před odletem do své oblíbené pracovní destinace Kapské město mě taxikář zmíněné firmy nenašel ani po 15ti minutovém navigování po mobilu. Když už to vypadalo, že mu prdnou nervy a vykašle se na mě, jsem se rozhodl já vyhledat jeho a ušel jsem těch posledních cca 400m po svých :) Ještě mi vynadal, že snad blbě bydlím, že na jeho tutově nejnovější mapě co jde vůbec sehnat na tomhle světě i vesmíru ta moje adresa prostě není (bydlím na Čerňáku vedle Ikea a Centrem Č. Most, což jsou asi dvě největší nákupní centra severovýchodě Prahy). Když jsem mu tu jeho mapu v autě běžně prolistoval, měl tam datum vydání 2002. Vrátil jsem mu ji zpět s komentářem, že zas tak aktuální asi nebude, načež se mnou řidič po zbytek cesty už nepromluvil.
- myslete dopředu na nová striktní pravidla pro odbavování, zejména pravidla týkající se omezení pro tekutiny do palubních zavazadel. Vše musí mít urč. max. objem a navíc zavřeno ve standardizovaném balíčku. Jak jsem mohl být tak naivní – říkal jsem si, když jsem na Ruzyni chtě nechtě musel k mému těžkému překvapení vysolit 5 Kčs za 1 debilní plastový pytlíček. Naše čecháčství z nás asi hned tak nevymizí a rýžovat budem na všem a všude.
Zaplaťpánbůh to byly asi jediné věci, které mi na služebce zkazily náladu. Abych zůstal pozitivní, tak musím (opět) pochválit přístup a servis Cape Town Productions. Pracovali jsme s nimi poněkolikáté a všechno vesměs klapalo, jak mělo. Také naše vlastní agentura zabojovala a výsledkem bylo minimum problémů při samotném focení. Zatím to i v postpdorukční fázi vypadá na moc vydařenou kampaň, na čemž má hlavní zásluhu (za account servis) Jiřina Svobodová a (za kreativu) Leo Savage. Ale finální hodnocení proběhne teprve po kampani :)
Měl jsem také to štěstí, poznat dalšího skvělého fotografa – Mathiase Baumanna, kterého jsme pro projekt roomster scout zvlášť vybrali. Jeho web s portfoliem je zde.
Tak asi tak bych to zatím pojal. Na zbytek se dostane snad ještě tento týden.
TG
That´s me with Leo Savege - the Leagas Delaney´s creative director. Leo is a good guy. Especially when he has just eaten a big, tasty burger. Btw. he´s an American.
